Jak skryté zdanění plní státní rozpočet. Češi na nepřiznané daně spoléhají nejvíc na světě

Každý, kdo někdy vyplňoval daňové přiznání ví, jak je daňová problematika složitá. To se netýká jen podnikatelů, ale i zaměstnanců, kteří např. získali do vlastnictví nemovitost, pronajímají byt, obchodují s cennými papíry anebo jen část roku nepracovali a mohou získat zpět část slevy na dani z příjmu. Zcela běžné daně se však za daně oficiálně nepovažují a v daňovém přiznání je nenajdeme.

Silnice, chodníky, školy, policie, nemocnice nebo armáda jsou služby státu, které si občané musí poctivě zaplatit. Vše uvedené využívá každý občan bez výjimky a ani si mnohdy neuvědomí, že ho to stojí notnou část vydělaných peněz. Není žádným tajemstvím, že téměř polovina výplaty odchází do státní pokladny. V česku pak erární kasu rekordně plní tzv. skryté zdanění.

Pronájem luxusního bytu 2+kk, Praha 1, Josefov, Praha 1

Zobrazit nemovitost

V podivné statistice Česko vládne světu téměř 20 let

Jde o sociální a zdravotní pojištění, ve skutečnosti však jedná podle ekonomů o zdanění práce, které je skryté hned dvakrát. Z jedné strany svým ne zcela přesným názvem a z druhé strany tím, že část této "daně" platí tzv. zaměstnavatel a jsou tak rovněž skryty před zrakem zaměstnance. Ovšem i složku platu placenou zaměstnancem reálně odvádí zaměstnavatel a účty pracujících pak putují jen čisté peníze. Obdobně hovoří o odvádění sociálním pojištění i Ministerstvo financí, které konstatuje, že tak činí výhradně zaměstnavatel.

"Zdravotní a sociální dani stát z nějakého důvodu říká pojištění, a díky tomu ji v mnoha daňových přehledech ani nevykazuje. A vše pak pro zahraniční investory vypadá o to růžověji. Kolik procent svého rozpočtu vybere stát na dani, kterou ani daní nenazývá? V této statistice Česko vede o parník, žádné dvě desetinky procenta. Slovinci 43 %, my 47 %. V tomto ukazateli vedem nad celým světem nepřetržitě od roku 1996,"

vysvětlil specifika skrytého zdanění ekonom Petr Bartoň v podcastu SníDaně.

Za zásadním příjmem státního rozpočtu, který stojí takřka za polovinou peněz, jenž stát přerozdělí, tak stojí skryté zdanění. Výdajová stránka státního rozpočtu je však obdobná. Sociální výdaje v čele s důchody jsou rovněž největší výdajovou položkou rozpočtu. Tím se však Česko ve světovém srovnání nevymyká. Výplata starobních penzí zatěžuje všechny vyspělé země světa, ale systém výběru peněz na jejich financování se liší.

Skryté zdanění je nesmrtelným trendem Česka

V některých zemích se penze platí přímo ze státního rozpočtu a tomu odpovídá i zdanění. Díky fintě s tzv. pojištěním však Česko dlouhodobě figuruje v čele drahoty sociálního pojištění, jak ukazují dlouhodobá data.

"V Česku odvádíme spolu se Slovinskem nejvyšší odvody na zdravotní a sociální pojištění ze všech zemí. Jasná zpráva z čerstvé publikace Státní rozpočet v kostce z dílny Ministerstva financí. Díky tomu, že si už příští rok zaměstnanec s prům. platem připlatí 3 000 Kč na nemocenském, budeme brzy, číslo 1"

poukázala na uvedený trend už loni bývalá ministryně financi Alena Schillerová (ANO).

Osm let vlády hnutí ANO na Ministerstvu financi nepřineslo ani snížení sociálního pojištění, ani lepší srozumitelnost systému daňového zatížení práce. Zároveň je pravdou, že pokus současné vlády o rozpočtovou konsolidaci opět prohloubil systém skrytého zdanění právě přes znovuzavedení nemocenského pojištění, které je stejně skrytým zdaněním jako zmíněné sociální a zdravotní pojištění.

Tento postup kritizovali i odborníci, jako například ekonom David Marek, který považuje za negativní stránku snah o ozdravení veřejných financí právě využívání odvodů. Ty pak označuje za jakési "kvazidaně". Česká republika tak své podivné unikum v tom, že daně nenazývá daněmi, v dohledné době jen tak neopustí.

Zdroje: podcast SníDaně, mfcr.cz, irozhlas.cz, twitter.com, autorský text